Celý text k poslechu:
Proč děti hrají hry?
Hra provází člověka od nepaměti a lidé dodnes hledají nejrůznější způsoby, jak si mohou hrát. Dnes patří mezi nejpopulárnější formy „hraní si“ právě digitální hry, někdy označované také jako videohry nebo počítačové hry. Jednoduše to, co je možné hrát prostřednictvím počítače, tabletu, konzole, chytrého mobilu nebo třeba chytrých hodinek. Hraní jako činnost je pak často označována anglickým výrazem “gaming”.
Pokud jste někdy hráli digitální hru, víte, jak strhující zábava to může být — minuty i hodiny utečou, ani nevíme jak. Zábava ale není jediný důvod, proč děti hry hrají.
Hry dávají dětem a dospívajícím zejména možnost:
- Překonávat výzvy a zažívat úspěch
- Mít vliv a kontrolu, dávají jim pocit efektivity – pocit, že něco ovlivňujeme
- Spolupracovat a soutěžit
- Být v kontaktu s kamarády a navazovat nové vztahy
- Hledat uznání a identitu
- Kreativně se vyjádřit
- Mít společná témata pro povídání
- Být součástí online kultury a komunity
Pestrý svět her
Herní svět je stejně pestrý jako svět knih, filmů nebo sportů. Stejně jako v knize, tak i ve hře se můžete ponořit do příběhu a prožívat s hrdinou jeho dobrodružství. Stejně jako u filmu, tak i hra vás může vtáhnout do jiných světů a ukázat vám nevšední zážitky. A stejně jako ve sportu, tak i ve hře se můžete postavit po boku svých přátel proti jiné skupině a utkat se v aréně o vítězství. A stejně jako ve sportu můžete trénovat a zlepšovat se, tak i ve hrách lze cílevědomě rozvíjet herní dovednosti.
Existuje celá řada různých herních žánrů, které se liší stylem hraní a cíli. Mezi nejčastější patří akční a střílečky (např. Call of Duty, Fortnite), MOBA (League of Legends), MMORPG (World of Warcraft), sportovní hry (FIFA), sandbox (Minecraft, Terraria) či strategické a logické hry (Clash of Clans, Portal, The Witness). Co které dítě hraje, nezáleží jen na zálibě hráče, ale i na tom, co hrají kamarádi.
Zařízení a platformy
Digitální hry se dají hrát na různých zařízeních. Podle toho rozlišujeme tři hlavní skupiny:
- Počítačové (desktopové) hry se hrají na klasickém počítači nebo notebooku.
- Konzolové hry se hrají na speciálním herní zařízení (konzoli).
- Mobilní hry se hrají na chytrém telefonu nebo tabletu.
Zatímco počítačové a konzolové hry mají dlouhou tradici už od 80. let 20. století, mobilní hry zažily obrovský rozmach až s nástupem chytrých telefonů.
Je důležité vědět, že v zásadě existují tři modely jak si lze hru pořídit:
- Jednorázový nákup – Trvalé jednorázové zakoupení konkrétní hry.
- Předplatné – Platí se pravidelně (měsíčně/ročně). Buď jde o přístup k jedné konkrétní hře (jako u předplatného časopisu), nebo funguje podobně jako Netflix: lze si vybírat a hrát z celého katalogu dostupných her, dokud běží předplatné.
- Zdarma (free-to-play) – Hra ke stažení zdarma.
Aby si herní studia zajistila bonusové příjmy – nebo v případě free-to-play her dokonce příjmy jediné – vkládají do svých titulů tzv. mikrotransakce.
Mikrotransakce
Co jsou mikrotransakce si můžeme přiblížit na příkladu: představte si, že byste jako malí dostali k Vánocům autíčko. Po prázdninách si půjdete hrát s kamarády ven – někteří z nich dostali také autíčka. Navzájem si je ukazujete, chlubíte se a závodíte. A teď si představte, že by bylo možné autíčkům okamžitě za pár korun vylepšit kola, karoserii ozdobit plameny a na střechu přidělat policejní maják. To nezní špatně, že?
A to jsou přesně mikrotransakce. Jde o dodatečné „mikro“ investice, které vylepšují váš herní zážitek a to jak esteticky (plameny) tak i čistě prakticky (lepší kola = větší rychlost).
U dobrých her jsou tyto pobídky k nákupům jen mírné – hráči často platí proto, že chtějí podpořit tvůrce nebo si hru opravdu užívají.
Nicméně v některých hrách mohou být pobídky aplikovány agresivně. Ve vztahu k našemu příkladu s autíčkem byste k Vánocům sice dostali autíčko zdarma, ale bylo by schopné ujet jen malý kousek, než musíte vyměnit záměrně nekvalitní pneumatiky.
Jak přesně mikrotransakce fungují?
Postup bývá u všech her stejný. Nejdříve si směníte reálné peníze za herní měnu. Tu mohou představovat drahokamy, zlato či něco úplně vymyšleného.
A co si lze za herní měnu koupit?
- Skiny – vylepšení zevnějšku postav (např. oblečení, účes), zbraní, vozidel nebo uživatelského rozhraní
- Emoty a tanečky – krátké animace, kterými se hráč může vyjádřit nebo pobavit ostatní. Jde o různá gesta a taneční kreace.
- Hratelné položky – postavy, zbraně, vybavení, vozidla, domácí mazlíčci
- Boostery (zlepšovače) – zkrácení času při čekání (např. než vyroste pšenice nebo než se postaví hrad), více „životů“ nebo energie k pokračování ve hře
Směnný kurz mezi penězi a herní měnou bývá často zbytečně složitý (např. 60 drahokamů za 17 korun), aby nebylo jednoduché spočítat, kolik peněz za položky vlastně utratíte. Ceny položek v herní měně taky mohou být záměrně navržené tak, aby se herní měna nedala snadno vyčerpat celá, což motivuje k přikupování (např. koupili jste si 60 drahokamů za 17 Kč; lepší pneumatiky na vaše autíčko stojí 50 drahokamů; 10 drahokamů vám proto zbyde, jenže za 10 drahokamů se nic koupit nedá – buď o ně přijdete nebo si přikoupíte dalších 60).
Tip: Mimochodem, výše zmíněné manipulativní praktiky představují ideální materiál pro učení se finanční gramotnosti a matematiky. Zkuste si schválně na výše uvedeném příkladu spočítat na kolik korun by vás přišly lepší pneumatiky a kolik sad drahokamů byste museli nakoupit, abyste je beze zbytku spotřebovali na položky po 50 drahokamech za kus.
Výše zmíněné položky se často dají koupit napřímo, jak jsme si právě popsali, nebo se v hrách se vyskytují jako odměny. Ty se dají získat buď plněním různých úkolů ve hře nebo tím, že koupíte Lootbox nebo Battle Pass.
- Lootbox je balíček s náhodnou odměnou, za který hráč zaplatí, ale předem neví, co přesně získá. Velká část odborníků má za to, že lootboxy jsou formou hazardního hraní a případně mohou být vstupní branou k hazardu – můžete si přečíst více v části O rizicích (Skrytá rizika her).
- Battle Pass trochu připomíná adventní kalendář, za který zaplatíte a v předem naplánovaných intervalech jste posléze odměňováni exkluzivním obsahem (skiny, boostery a dalšími zmíněnými odměnami). Získání odměny je přitom často závislé i na herním progresu – tedy čím víc hrajete, tím dřív odměny získáte. Existují i bezplatné verze Battle Pass, ale placené často nabízejí lákavější odměny a motivují k pravidelnému hraní. Více designových prvků, které mohou podněcovat k hraní najdete v části O rizicích (Skrytá rizika her).
Battle Pass a Lootboxy spolu souvisí. Nedávný český výzkum ukázal, že děti, které mají placený Battle Pass, tak také častěji kupují Lootboxy.
Utrácení ve hrách je obecně častější u dětí, kteří sledují tzv. herní influencery – o těch bude řeč za chvíli.
Co s hraním souvisí?
Když se řekne „hraní her“, leckdo si představí osamělé dítě u počítače nebo konzole, které je ponořené do virtuálního světa. Ve skutečnosti je ale dnešní herní prostředí mnohem širší a často nejde jen o samotnou aktivitu, ale také o to, co se děje okolo.
Let’s Play videa
Prvním fenoménem, který děti kolem her sledují, jsou tzv. Let’s Play videa. Jde o záznamy, kde hráč-let’s player hru prochází a přitom ji komentuje – někdy vtipně, jindy s užitečnými tipy. Tato videa najdeme nejčastěji na YouTube a jejich tvůrci jsou mladými fanoušky často vnímáni jako idoly podobně, jako když jejich rodiče v mládí sledovali oblíbené zpěváky nebo televizní hvězdy.
Pro děti to není jen zábava – díky těmto videím se učí, jak hru hrát, objevují tipy a triky, nebo se seznamují s novými hrami, které si třeba samy nemohou pořídit. Někdy jde prostě jen o radost z toho, že sledují někoho, kdo má stejný zájem jako ony.
Streaming
Interaktivnější formou je tzv. streaming – tedy živé vysílání hraní. Hráč, kterému se říká streamer, hraje a zároveň komunikuje s diváky v reálném čase. Diváci mohou psát do chatu své komentáře a dostanou okamžitou reakci. Je to podobné, jako když sledujete živý koncert nebo sportovní přenos, kde se něco děje právě teď a vy jste toho součástí.
Streaming je oblíbený, protože dává dětem možnost interakce – nejsou jen pasivními diváky, ale mohou vstupovat do dění, ptát se a být součástí komunity kolem streamera. Někteří herní streameři jsou zároveň tzv. influenceři, kteří často spolupracují s herními studii a mohou propagovat jejich produkty.
Klany a guildy
V mnoha online hrách se děti připojují k tzv. klanům nebo guildám. Můžeme si to představit podobně jako partu nebo tým – hráči mají společný cíl, domlouvají se na postupu a tráví spolu čas opakovaně, často i několik let.
Nejde přitom jen o samotné hraní. V těchto skupinách mnohdy vznikají dlouhodobá přátelství. Děti se učí spolupracovat, rozdělovat si role, respektovat ostatní a společně plánovat. Pro mnoho dětí je to způsob, jak si najít nové kamarády mimo svou třídu nebo město. Není neobvyklé, že se tato online přátelství časem přenesou i do skutečného světa. Hráči se domlouvají na osobních setkáních, pořádají tzv. LAN párty (kde spolu hrají naživo), nebo se potkávají na herních festivalech.
Komunikace ve hrách
Jako v jiných kolektivních aktivitách, i v online hrách je důležité mluvit, domlouvat se a spolupracovat. Hráči si musí říct, kdo co udělá, kdy zaútočí nebo koho půjde zachránit. A právě proto je komunikace nedílnou součástí hraní.
Jak se hráči dorozumívají přímo ve hře?
Většina moderních her má zabudované možnosti komunikace:
- Textový chat – podobný jako posílání zpráv v Messengeru nebo WhatsAppu, jen přímo v herním prostředí. Děti si během hraní píší krátké zprávy typu „pojď sem“ nebo „pozor, jde ti tam“.
- Hlasový chat – funguje podobně jako telefonní hovor. Hráči mluví přes mikrofon a slyší se navzájem. Díky tomu je komunikace rychlejší.
Mnoho hráčů dnes používá ke komunikaci samostatné aplikace mimo herní prostředí. Nejznámější je Discord.
Discord je bezplatná platforma, která nabízí textové, hlasové i video hovory, sdílení obrazovky nebo společné virtuální místnosti. Dá se to přirovnat k „virtuálním klubovnám“ – online místnostem, kde se lidé schází, povídají si nebo spolu hrají.
Funguje na všech zařízeních – od mobilu a tabletu po počítač a herní konzole.
Co je pro rodiče užitečné vědět o Discordu
- Věkové omezení – oficiálně je Discord povolený od 13 let. Existují ale i servery (skupiny), které jsou označené jako 18+. Účty mladší 18 let na ně nemají přístup.
- Soukromí – virtuální místnosti mohou být veřejné (otevřené všem), nebo soukromé, kam se dostanou jen pozvaní lidé.
- Rodičovská kontrola – součástí Discordu je Family Center – nástroj, který rodičům umožňuje sledovat aktivitu dítěte (např. s kým komunikuje), aniž by četli soukromé zprávy.
Tip: U mladších hráčů (do 11 let) je užitečné umístit počítač nebo herní konzoli tak, aby rodiče měli přehled o tom, co se ve hře děje, jak dítě komunikuje a jak komunikují ostatní hráči. Je také lepší, aby malí hráči nepoužívali sluchátka, hrají-li online s neznámými lidmi. Tím se lze vyvarovat nevhodného obsahu, který může být sdílen třeba prostřednictvím audio chatu. A umístěním zařízení ve společném prostoru tak navíc vytváříte příležitost pro zajímání se.
Esport – hry jako profesionální sport
Stejně jako se ze sportu stal velký byznys a zábava pro miliony fanoušků, také hry mají svou profesionální scénu – tzv. esport. Jde o organizované soutěže, kde profesionální hráči a týmy soupeří o vítězství v turnajích, které sledují statisíce až miliony diváků. Tyto zápasy se vysílají online s komentátory a atmosférou srovnatelnou s fotbalovým utkáním.
Pro hráče je to možnost fandit svým oblíbeným hráčům a týmům, stejně jako někdo fandí Slavii, Spartě nebo Barceloně. Na esport se dá dokonce i sázet.
Jak vybrat hru?
Výběr hry pro dítě může být docela oříšek. Níže nabízíme pár bodů podle kterých se u výběru hry orientovat. Výsledkem tohoto procesu bude nejen pro vás akceptovatelná a pro dítě zábavná a bezpečná hra, ale také budete směřovat ke kultivaci herního vkusu. Stejně jako nechceme, aby dítě četlo celý život jen jednoduché obrázkové časopisy nebo bulvární články, ale postupně objevovalo i kvalitní literaturu, je dobré pěstovat jeho vkus i v oblasti her. To, jaké hry mu nabídneme a dovolíme, a to, jak se o hrách spolu bavíme, ovlivní, jestli se spokojí s rychlou, povrchní zábavou, nebo objeví hry, které ho naučí přemýšlet a rozvíjet se.
Podle čeho vybírat?
- Věk dítěte
- Řiďte se mezinárodním označením věkové vhodnosti (PEGI 3, 7, 12, 16, 18)
- Piktogramy vám také ukážou, zda hra obsahuje násilí, hazardní prvky nebo mikrotransakce.
- Preference dítěte
- Je na místě při výběru zohlednit i povahu dítěte. Pokud se dítě například snadno rozčílí, pravděpodobně mu nebudou příliš vyhovovat náročné a frustrující hry, ale spíš hry, které umožňují klidné objevování, tvoření nebo spolupráci
- Často je náročné odhadnout to dopředu a je zkrátka jednodušší nějaké hry vyzkoušet a všímat si toho, jak na ně dítě reaguje.
- Preference rodiče
- U menších dětí (4–8 let) je ideální začít u her, které jsou jednoduché na ovládání, bezpečné a mají třeba i vzdělávací přesah. Dobrou inspirací může být třeba dětský web Déčka: https://decko.ceskatelevize.cz/hry.
- U starších je třeba si uvědomit, že výběr hry už nebude zcela na vás a samo dítě bude přicházet se svými návrhy her, které ho zaujaly.
- Vždy je dobré snažit se vést dialog: společně zjišťovat o hře informace, probrat vaše obavy a společně s dítětem nastavovat hranice.
- Samozřejmě platí, že pokud dítě chce hrát něco, s čím bytostně nesouhlasíte, máte jako rodič plnou autoritu mu to zakázat.
- Typ zařízení a cena
- Hry pro mobilní telefon se jeví jako nejsnazší volba. Je to zařízení, které má dítě pravděpodobně už k dispozici. A hry bývají často levné na pořízení nebo dokonce zadarmo. Mají ale své nevýhody. Často jsou jednoduché a bez většího přesahu. I u kvalitních mobilních her je navíc potřeba hlídat, jak hra vydělává a udržuje hráče aktivní. Mobilní hry mohou obsahovat reklamy, notifikace a jiné prvky, které dítě manipulují, aby hrálo více, nebo ho podněcují k nákupům. Bývá proto o něco náročnější najít kvalitní, nerizikový a smysluplný titul.
- Potíž taky může být neustálá dostupnost zařízení – telefon má dítě pořád po ruce, takže pokušení hrát je větší.
- Hry na konzole (Nintendo, PlayStation aj.) mají v některých ohledech výhody. Mezi konzolovými hrami se snadněji najdou hry kvalitnější, promyšlenější a se vzdělávacím nebo kreativním přesahem. Konzole je navíc jasně vymezený přístroj určený jen k hraní, což může pomoci udržet hraní pod kontrolou při dobře nastavených pravidlech. Nevýhodou je vyšší pořizovací cena, jak samotného zařízení, tak her. To lze částečně vyrovnat možností nákupů z druhé ruky.
- Oblíbenou první “herní konzolí” menších dětí bývá tablet. Je to sice také přenosné zařízení jako mobil, ale nebývá typické, že by si jej dítě nosilo s sebou třeba do školy nebo ke kamarádům. Hry na tablet jsou v mnohém podobné hrám na mobilu, ale obzvlášť pro malé děti se na tablet dají najít zábavné a kvalitní tituly.
- Počítač je dražší na pořízení a nabízí obrovskou knihovnu her, ať už na internetu nebo ke stažení. Vyžaduje proto od rodiče trochu větší dohled a přehled nad tím, co dítě hraje.
- Recenze a doporučení
- Než hru dovolíte, přečtěte si či shlédněte recenze – ideálně nejen od hráčů, ale i od rodičů a odborníků. Zajímejte se o obsah a hodnotu, kterou hra přináší. Můžete také shlédnout nějaká Let’s Play videa pro základní seznámení se.
- Náročnost hry
Zamyslete se nad tím, zda hra pro vaše dítě bude
- přiměřeně obtížná: dokáže dítě pochopit ovládání a pravidla hry? Výše zmíněné PEGI určuje vhodnost z hlediska výchovných rizik nikoli vhodnost z hlediska obtížnosti, jako je tomu například u deskových her.
- přiměřeně časově náročná: kolik času je nutné hře věnovat, aby dítě dosáhlo viditelného pokroku nebo výsledku?
Zvažte také technické nároky: je zařízení dostatečně výkonné, aby na něm hra správně fungovala?
Odpovědi na tyto otázky najdete opět v diskusích (Steam, Reddit) či recenzních videích (YouTube atd..).
Je-li to možné, hru si společně vyzkoušejte.
Jaké si stanovit hranice ohledně hraní?
O tom, že hranice kolem digitálního světa jsou potřeba už byla řeč. V čem je zvláštní právě hraní?
Čas
Hraní může být dost časově náročný koníček. Nemusí to být nutně špatně. A ani to, že by dítě vydrželo hrát dlouhé hodiny, neznamená, že je “porouchané” – některé dnešní hry jsou velmi komplexní, zajímavé, pohlcující a naplňující. A obvykle právě ty složitější hry vyžadují víc času než třeba jednoduché mobilní střílečky. Ujasněte si proto, jestli vám větší časové investice vašeho dítěte do hraní vadí nebo ne. Někdy může být vhodnější dovolit dítěti jednou týdně 4 hodiny vcelku než každý den půl hodiny. Záleží na typu hry – do složitější hry se třeba během půl hodiny nedá ponořit, pro jiné hry je půl hodina už zbytečně moc. Zkuste dítě sledovat při hraní a požádejte ho ať vám hraní komentuje – zahraje si tak na streamera a vy se se hrou nenásilně seznámíte. A sami tak lépe odhadnete, kolik je akorát.
Peníze
Mnoho her dnes nabízí možnost mikrotransakcí – viz výše. Pokud vaše dítě takové hry hraje, je dobré si kolem těchto útrat nastavit jasné hranice.
- Společně si stanovte rozpočet, cíl a jednoduchá pravidla nákupů.
- Zvažte možnost měsíčního „herního kapesného“
- Naučte dítě převádět herní měnu na skutečné peníze aby vědělo kolik ho daná věc skutečně stojí
- Učte dítě, že na dražší herní doplňky či hry si může našetřit.
Máte pocit, že navzdory jasně stanoveným hranicím vašemu dítěti hraní přerůstá přes hlavu? Přejděte na stránku Máte problém?