Čeho si mám všímat
Mezi časté varovné signály, které mohou upozornit, že je něco špatně, patří:
- Výrazné upřednostňování času stráveného u obrazovky nad jinými koníčky nebo jejich úplné nahrazení
- Dítě je podrážděné či má výrazně zhoršenou náladu – zvlášť, když nemůže být z jakéhokoliv důvodu se svým digitálním zařízením
- Výkyvy nálad
- Ztráta kontroly nad používáním digitálních médií – dítě s nimi tráví více času, než původně plánovalo nebo než bylo dohodnuto, má problém samo aktivitu ukončit
- Problémy ve škole – zhoršování školního prospěchu, vyhýbání se škole
- „Tajnůstkářství“ dítěte o tom, co na přesně v digitálním světě dělá, kolik u něj tráví času
- Zhoršení kvality spánku – chronické nevyspání, únava, letargie a nepozornost (může být však zapříčiněno i řadou jiných faktorů)
- Zhoršení osobní hygieny
- Sociální izolace – stranění se rodiny, trávení méně času venku s kamarády
Většina těchto příznaků ale může mít i jiné příčiny a ani jeden či více těchto příznaků ještě nemusí znamenat přítomnost závislosti. Zásadní je tedy především otevřená komunikace s dítětem a bližší zjištění, z čeho problémy mohou plynout. Mohou být ale ukazatelem, že je vhodné s dítětem téma otevřít, zajímat se o jeho digitální aktivity a případně vyhledat odbornou konzultaci.
Co zvyšuje pravděpodobnost, že do toho dítě spadne?
Některé děti jsou k digitálním závislostem náchylnější. Níže najdete seznam rizikových faktorů.
- Děti s neurovývojovými poruchami – například autismem, či ADHD
- Typické jsou potížemi se sebekontrolou, impulzivitou a exekutivními funkcemi (ty stojí za naším vědomým rozhodováním), a proto mohou mít tyto děti problém s omezením a regulací času stráveného u obrazovek. Navíc jim vyhovuje struktura a rychlé tempo některých online aplikací (např. počítačové hry, shorts videa)
- Impulzivita jako osobnostní rys
- Děti se zvýšenou impulzivitou mohou častěji trávit čas u obrazovek jako reakci na nudu či negativní emoce, bez toho, aniž by přemýšlely nad alternativami či možnými negativními důsledky
- Pohlaví a typ online aktivity
- Záleží na typu aktivit – pro chlapce je častější hraní videoher či zkušenost s gamblingem, dívky jsou častěji intenzivní uživatelky sociálních sítí
- Malá či naopak přehnaná rodičovská kontrola
- Pokud dítě není ve svém užívání digitálních médií nijak kontrolováno a nejsou mu nastaveny hranice (například kolik hodin denně může u obrazovky strávit či jaký obsah může konzumovat) je zde větší pravděpodobnost, že si osvojí nevhodné návyky.
- Naopak přehnané monitorování, kontrola a zákazy mohou vést k opaku – dítě pravidla obchází, roste riziko utajeného či přepjatého užívání. Navíc hrozí zhoršení vztahu rodič-dítě a růstu vzájemné nedůvěry.
- Ideální je zlatá střední cesta – využít společnou otevřenou komunikaci a na času stráveném u obrazovky se společně domluvit, mít jasně nastavená pravidla, ale s určitou flexibilitou. Doporučeno je i společné užívání, tedy když se rodič aktivně zajímá a některé online obsahy s dítětem společně zažívá, například si společně zahrají hru nebo zkouknou video od oblíbeného youtubera. Seznamte se nebo si připomeňte principy digitálního rodičovství zde (Homepage s moduly).
- Malá sociální opora
- Dítě, které nemá dostatečně dobré vztahy v rodině či s vrstevníky, může utíkat do online světa, aby tento nedostatek kompenzovalo. Horší vztahy s vrstevníky a rodinou navíc zvyšují emoční obtíže, což může tyto úniky dále utvrzovat.
- Žádné koníčky či aktivity mimo školu
- Organizované mimoškolní aktivity (v rozumné míře), koníčky a zájmové aktivity slouží jako významný ochranný faktor před nadměrným a problematickým používáním digitálních médií.